Úprava vody

Kvalitní pitná voda je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou na svých cestách potřebujeme. V civilizovaných zemích si ještě jsme schopni relativně poradit, na exotické cesty a expedice už je nutnost úpravu vody řešit, neboť její kvalita není dobrá ani ve veřejných vodovodech. Je doloženo, že až osmdesát procent všech cestovních onemocnění má na svědomí kontaminovaná voda.

Pitnou vodu na cestách můžeme získat několika způsoby. Ten nejstarší, nejjednodušší a poměrně spolehlivý způsob je převaření. Ovšem neodstraníme zákal a chemické prvky. Navíc je to mnohdy časově náročný způsob. Proto se většinou používají tyto tři metody: chemické tablety a roztoky, mechanické filtry, UV filtry.

Chemické tablety a roztoky

V minulosti se pro úpravu vody většinou používaly preparáty s velkým obsahem chlóru nebo jódu, dnes jsou to především ionty stříbra, mědi či zinku. I tak tyto látky nechávají ve vodě určitou pachuť. Tu sice můžete hodně potlačit dalšími preparáty určené na "dechlorizaci", ale i tak bychom tento způsob úpravy vody doporučili jen při extrémním znečištění/kontaminaci v kombinaci s mechanickými filtry, a nebo k příležitostnému použití. K dlouhodobé úpravě vody je tento způsob ze zdravotního pohledu určitě nevhodný.

Mechanické filtry

Dnes asi nejrozšířenější způsob úpravy vody v přírodě. Voda prochází vložkou filtru vyrobenou z keramiky nebo skelných vláken dost často doplněnou o vrstvu aktivního uhlí. Odstraní se tím škodlivé mikroorganismy, pevné částice a bakterie, aktivní uhlí navíc odstraní i případný zápach či pachuť. 100% účinné však nejsou tyto filtry proti virům a mají větší hmotnost i objem oproti tabletám i UV filtrům. Na druhou stranu si nejlépe poradí se zakalenou a lehce chemicky kontaminovanou vodou.

UV filtry

Jak název napovídá, tyto filtry k čištění vody využívají ultrafialové (UV) paprsky, které jsou v ničení vodních bakterií, virů a prvoků velmi účinné. Jejich výhodou je snadné a jednoduché použití, rozměr i malá hmotnost. Nevýhodou může být použití baterií, možná vyšší náchylnost k poškození a především jejich nevhodnost na ošetření zakalené vody, jelikož sediment zabraňuje průchodu UV záření. Zde jsou pak vhodnější filtry s keramickými vložkami. Ideální je použití UV filtrů například pro vodovodní řády zemí třetího světa - už nebudete muset kupovat balenou vodu na čištění zubů, stačí na chvilku ponořit UV lampu do kelímku s natočenou vodou. Ale pozor, chlor neodstraní!

Naše doporučení:

Rozhodnutí, který filtr pořídit, bude hodně záležet na způsobu Vašeho cestování. Pokud budete například nekompromisně řešit nízkou hmotnost i objem, pak musíte sáhnout po tabletách či UV lampě se všemi jejich klady i zápory. My osobně používáme všechny tři způsoby filtrace a nejvíce dáváme přednost mechanickému filtru Katadyn Vario, s kterým jsme začínali a stále ho používáme na těch nejtěžších expedicích. Pro krajní případy ještě někdy vozíme tablety Micropur. Osobně si i myslíme, že je mechanický filtr stále nejideálnějším řešením a voda po jeho úpravě nejchutnější. Pokud předpokládáte větší virovou kontaminaci, ideální je přefiltrovanou vodu raději ještě ošetřit chemicky, ale to už jsou spíše extrémní případy. Mechanický filtr totiž narozdíl od UV filtru dokáže filtrovat jednak zakalenou vodu a také umí trochu potlačit pachuť chloru. V zemích, kde se voda v řadech silně chloruje (a není jich málo) toto opravdu oceníte. 

UV filtr Steripen je naproti tomu velice pohodlným a rychlým způsobem filtrace bez jakékoliv fyzické námahy (pumpování) a v přírodě, kde máte kolem sebe k dispozici jen průzračnou vodu bez pachutí, je asi nejlepší volbou. Na jeho slabiny narazíte až tehdy, kdy voda bude mít nepříjemnou příchuť nebo bude silněji zakalená. 

U všech způsobů filtrace je velice důležité dodržet technologický postup popsaný v manuálu výrobce a dbát na to, abychom si upravovanou vodu nějakým způsobem znovu nekontaminovali!